Rozbitá Czarna Gora

Vezměte fakt rozbitý tratě, naleštěný kořeny, šutry jak Šugr Deny, bláta, že by z toho Libas mohl tahat 5 let fajnový a pět stovek nadrženejch bajkerů, který je budou tři dny likvidovat a vyjíždět ještě víc. Všechno to hoďte do kyblu a pořádně zamíchejte. Vypadne Vám z toho 1. ročník Norco Enduro Race Czarna Gora. Ale pěkně od začátku.

Pátek 6 hodin ráno sedám do auta, vyrážím nabrat kluky (Mladýho a Šéfa) a tradá směr Polsko. Sbalený jsem už od večera, chceme stihnout začátek lana a vyhnout se tak frontám. Párkrát jsme Góře již byli, takže máme očekávání delších front u lanovky. Bohužel se nemýlíme. Očekávání se ale naplňuje i v obtížnosti tratí. Místní bikepark je fakt ortodoxní a vyhlazené klopenky nečekejte. Doufali jsme alespoň v čerstvé traily v hrabance, ale všechny RZ vedou striktně po oficiálních „trailech“. Kdo poslední měsíc dělal s kangem, vyhrál. Pro zpříjemnění celého závodu celý čtvrtek propršel, takže to ještě pekelně kloužel. Nás hobíky čeká 5 měřených úseků z toho 3 v délce celého kopce, au. První den přežíváme v celku a probíráme tratě u večeře a pivka.

V sobotu nabíháme na start lana. Ještě před spuštěním je tady ale štrůdl tak na půl hodiny. Dnes si moc nezajezdíme. Bohužel omezená kapacita lanovky prodloužila čekačku až na hodinu a půl. Dokonce si vyjíždíme za svoje na jednu RZ do půlky kopce, abychom si každou RZ dali alespoň jednou. Trošku nám to vyschlo, ale každá díra se zdá 2x větší. Přidává se k nám Tom Ulbrich, který dorazil až na sobotní trénink.

Neděle ráno, míříme na snídani a házíme pár džouků z nervozity toho co nás za chvilku čeká. Bajky nalazeny a jde se na to. Všichni startujeme +/- okolo desáté a tak se ještě povzbuzujeme do startu. Čeká nás tisíc výškových a jedna lanovka na poslední RZ, je to snad ale poprvné, co se na stoupání těším víc jak na sjezd.

Všichni se ještě potkáváme na startu prvního úseku a do boje. Extrémně náročné tratě, fyzicky. Kdyby ruce nemuseli držet řídítka, tak mi naliskají. Všechna technika jde bokem, na to není síla. Mají to tak všichni, dokonce i od profíků je to slyšet. Prokousáváme se závodem a po čtyřech hodinách se všichni potkáváme v cíli. Zničení, ale v celku. Už se nemůžu dočkat až si v Koutech odpočnu.

- TK -

Foto: Mira Špičák